Ákášické záznamy

Světlo a světlonoši, buďte vítáni zde, v Nové Zemi, my s úctou k vám teď promlouváme. Ještě nikdy se nespojilo tolik lidských srdcí, ještě nikdy nebylo potřeba tolik lidské lásky, která byla tímto, hromadným uvolněním zla a proměnou na světlo a lásku, zapotřebí a dosaženo. Ještě nikdy nebyla situace na této planetě tak zřetelná a jasná. Ještě nikdy nebilo do očí tolika bezpráví a nerovnosti mezi lidmi. Ještě nikdy nebilo do očí tolikl zvrácenosti, která se děje a ještě nikdy se ostatní lidé, kteří se nehodlají účastnit raději ničeho a kteří se raději všemu podřítí, tak neodvraceli od toho, co je do očí bijící a týká se nás všech. Dnes bylo v jedné chvíli při meditaci tolik světla, které by dokázalo rozzářit i Slunce v zatmění. Děkujeme vám, neboť se podařilo zahnat temnotu a jednou pro vždy zabránit tomu, aby bylo tak zvráceným způsobem ubližováno těm nejvíce ohroženým v této době - dětem. Je čas si uvědomit, že to, co se děje na povrchu, kdy jsou děti nuceny k testování a nošení roušek k omezení jejich dýchání a vývoji, je jen zlomek toho, co se děje dětem ukradeným a vězněným v podzemí. Tomu je však udělána přítrž. V meditaci jsem nacítila, že žádným silám již toto nebude na této planetě umožněno! Jsou jednou pro vždy zahnáni a vyhnáni a je jim znemožněno se sem vrrátit a spojovat se s jakýmikoli bytostmi na této planetě, které by je chtěli vyzývat a způsoboat tak utrpení dětem. Děti jsou ochráněni, budou dál nalézané a většina z nich bude zachráněna.

Oliver syn Boží podstaty, ale i odplaty. To, ce se zdá jako trest je odmna a zásadní pro vývoj duše tak, aby se srovnal kosmický dluh a vyrovnaly Boží zákony. Oliver je v dětské podobě jako dítě, či zvíře jen proto, že páchal zvěrstva lidem i zvířatům. Na úrovni sebe sama je jeho nepochopení lidských zážitků v tomto životě pro něj vysvobozením, kterou by jinak musel snášet. Mohl si vybrat - život v tělesně zdravém těle i mozku, ale s těžkými a bolestnými zkouškami, při nichž by trpěl citově duševně, nebo takto - v lidské podobě věčného dítěte, v postoji nemohoucího, bezbranného, ale nic nevědoucího človíčka, který žádné důležité záležitosti nemusí rozhodovat, může se tím vyhnout odpovědnosti a důsledků svých jednání. V minulém životě se také vyhýbal zodpovědnosti za své konání, neboť jednal z pozice síly a vlády. Způsobil mnoho bolesti lidem i zvířatům, jednal vždy krutě a bezcitně - jako v boji, v bitvě, kde může vyhrát pouze jedn strana. Jeho sklon vládnout a ovládat masy a davy lidí se nyní transformovala do role bezmocného dítěte, do role věčného dítěte. I to je cesta. Násilnických životů bylo několik, ne vždy zabíjel, někdy pouze "trestal" .... fyzicky i psychicky. Jeho proměna je v tomto životě, věčného dítěte, záchrana, odpočinek, dar! Jeho duše si má tímto splatit, ale zároveň se transformovat, rychle se transformovat z tohoto násilníka do role vyváženého člověka, osoby schopné se postarat o sebe i druhé - to však až v příštím životě. Nyní je to takto a je potřeba to příjmout, neboť nepřijetí vede k jeho další agonii - epilepsii. Jakýmkoliv způsobem je duše vytržena z role relaxačního způsobu života - tedy tak, jak je, jakýmkoliv způsobem je mu bráněno prožívat život v takové podobě a formě, jakou si vybral - retardace, začne se duše bránit různými záchvaty a výkyvy. Jeho duše, on, Oliver, potřebuje být v tomto stavu. On to přesně takto potřebuje. Nechce pomoci, protože právě tento stav je pro něj ta největší a Boží pomoc! Tento život dostal darem, pro něj je to odpočinek a transformace. Potřebuje jen klid a přijetí, nechce to jinak, nechce být jiný, chce být takový, jaký je! Každý zásah z venčí pro jeho "nápravuů, ho ruší a zabraňuje mu prožívat svět tak, jak si to vybral a chce. Epileptické záchvaty pominou, jakmile ucítí, že je klid, že nic nemusí, že ho okolí a hlavně máma bere takového, jaký je. Nechat jej zkrátka v klidu a požádat jeho matku, aby byla v klidu i ona.